Těch zkoušek byla spousta. Jestli jsem je zvládl napoprvé? Samozřejmě, některé i dvakrát. Tváře, lidé? Bylo jich bezpočet, někteří už byli staří a měli bílé vlasy, někteří byli horliví a mladí, někteří se kolem jenom mihli a někteří měli bílé pláště. Tak třeba, ano, pamatuji se na prof. Jana Nováka. Vy se na něj nepamatujete? Toho znal přece každý. Ne, nemyslím toho, který už zemřel. Jiný tam nebyl? To je divné, mne zkoušel, dokonce ze čtyř různých předmětů. Proč mám od něj v systému deset zkoušek? Oni byli ti Novákové vlastně dva. Ten mladší byl jeho syn. Docent. Možná doktor. Příliš už si nevzpomínám. Že nikdy na škole nebyli dva Novákové? Ale to je nesmysl. On to tam byl samý Novák. Až jsme si je pletli a nemohli zapamatovat. Mělo to takovou rodinnou atmosféru. Ale prosím vás, jistěže nemluvím o jiné škole. Rozhodně, doktorát z teologie lze za výjimečné situace získat i na právech. Ale já nemohu za to, že jste tuto skutečnost nikdy neslyšel. Zkoušel mne profesor Novák, už jsem vám to přece říkal. Ano, profesor Novák tam byl taky, velmi dobře si teď vzpomínám. Doktor Novák byl jeho vnuk. Nu a proč by to nemělo jít? Co se vám na tom zdá divného? Právo má k teologii blíže, než si je většina z nás ochotna připustit. Nepochybně. Nepochybně také titul doktora veterinární medicíny lze za velmi ojedinělých a výlučných situací získat na teologii. Cože jsem říkal? Ale jistě, studoval jsem na právech. Už trochu zapomínám. Co se vám na tom zdá neobvyklého, docent Novák měl přece psa. A ten mne zkoušel. Nu samozřejmě, že díky tomu psovi rozuměl také medicíně. Vždyť vám to říkám už po několikáté. Ztratil jsem index. Doktor pedagogiky, vidíte, na ten titul bych málem zapomněl. Děkuji za připomenutí. Příliš jej nepoužívám. Zkoušky? Ne, nemyslím si, že by to byl doktor Novák. Musel to být někdo jiný. Už jsem zapomněl. Neobvyklé? Ale kdeže. Dokonalost přece není čin, ale zvyk. Už ani nevím, kdo to říkal. Ptáte se mne na úspěch? Ano, byl jsem vždy připraven a tvrdě studoval. Že to říkal Ford? Ne, ne, tohle je mé životní krédo. Kdo to byl Ford? Nemohu si vzpomenout. Má diplomová práce? Ale zajisté, byla o panu Fordovi, už si vzpomínám. Opravdu významný teolog. Významný. To je vaše chyba, že neznáte významného teologa, Henryho Forda. Přesně tak, čtyři sta osmdesát tři normostran o tomto významném teologovi. Všechny mé práce měly podobný formát. Ne, nemíním předkládat tuto práci. Chcete-li to slyšet, ano, je výjimečná. Zeptejte se docenta Nováka. Že zemřel? Ale to mne mrzí. Snažně vás prosím, zkuste se zamyslet. Proč by Henry Ford nemohl být veterinář? Jeho co? Objevy? Bylo jich mnoho. Název už si nevzpomínám. Díky za připomenutí. Fordova krmiva všeho druhu, rigorózní práce, říkáte. Jistě, jistě, byl bych musel dlouze vzpomínat. Zahraniční přesah? Tak zahraniční přesah tam nepochybně byl, minimálně v těch krmivech. Zeptejte se na to docenta Nováka. Že zemřel? Ale to mne mrzí. Index jsem ztratil. Že jsem to už říkal? Ale vy to pořád nechcete slyšet! Prosím? Doctor honoris causa? Hmm. A proč bych jím nemohl být? Titul, dosažený jmenováním, nikoli studiem? Promiňte, už si nevzpomínám. Ztratil jsem index…