Učitel budoucnosti mne velmi pobavil, představuji si dějepisce,
kterak se prodírá minulostí, sedí za katedrou na trojnožce a tváří se jako vědma, nadechnuv se předtím zhluboka kreativních výparů své podstaty. Vidím
se jako bystrý rozpoznávač šikany, která je již v zárodku ničena mým
přísným bděním. Žádoucím kompetencím ve zvolených ukazatelích jsem ještě
nepřišel na kloub, nicméně začínám tušit, že se za nimi skrývá základní kámen
mého profesního růstu. Takže zpět. Jsem sdostatek tolerantní a prosazuji
rovné příležitosti? Po ruce se mi nabízí systémová podpora. Praví se v ní,
že získám jistotu ve věcech, které se ode mne očekávají! Přestávám se bát a s onou
jistotou přecházím sebevědomě k sebereflexi. Již od zítřka budu učitel budoucnosti,
děti, váš morální i sociální růst je tak zaručen. Zapomeňte na
minulost, přichází éra učitelských terminátorů! Dosáhli jsme kvalitu, nyní ji
udržme a zvyšujme k nekonečnu. Milá společnosti, rád bych ti objasnil vlastní
práci, pravděpodobně vůbec netušíš, že jsem se stal standardizovaným učitelem
zářných zítřků, kterým jsi doposud zdaleka nemohla porozumět. Tedy věz, jsem připraven zlepšovat svou dokonalost, získal jsem perspektivu,
jsem spravedlivě ohodnocen. Jsi ochotna mi za takovýchto předpokladů poskytnou
systémovou podporu? Slibuji za to, že jako učitel budoucnosti a zeměpisu
nepolevím, a budu poctivě profesně růst. Howgh.
PS: Laskavý čtenář, který se prokousal až po tento řádek,
nechť mi promine výše uvedenou ironii, neboť nevím, co jiného bych mohl k onomu standardu napsat.
Totiž vše, co předpokládá, již dávno splňuji, a nikdy jsem si
nepomyslel, že bych se tím měl nějak chlubit, neboť to vnitřně cítím jako daný
předpoklad pro vykonávání profese učitele, ať už je to s ní v naší zemi
na štíru jakkoli…