Nemilý pane Grossi, nemoha jinak dostat na povrch svou
zlost, píšu alespoň na tento vámi zapomenutý blog. Stydím se za vás. Je mi zle
z lidí, jako jste vy – takových, kteří pro mrzký peníz dokážou poklonkovat
zájmům mocných, a ti aby si pak mohli potvrdit svou pravdu, že si za své žluťásky
mohou dovolit cokoli. Být více lidí, jako jste vy, bylo by na světe smutno,
protože by bylo možné vzdát se nekoupitelného – svědomí, cti, přátelství, bližních…
Ve chvílích, kdy jste mohl prokázat této malé zemi dobrou službu, jste naprosto
selhal, nechav se coby prostitut najmout a být zprzněn. Nevím, kde se vyrojí
lidé vašeho ražení, na povrch se ale dostanou vždy. Jejich důvod bytí je
nejasný, jako je nejasný u ovádů a jiných stvoření, otravujících minuty veškerých
dnů. Nemohu doufat, že se vaše zločiny kdy dostanou před řádný soud, neboť je
zároveň naprosto jisté, že síť vašich jištění je neprotrhnutelná, už jen z podstaty,
že bez skrupulí budete vždy o mokvající krok napřed – mohu však obejít všechna
jištění a pilíře demokracie, a dovolit si být v principu presumpce neviny neřádný
občan, když prohlásím: Für mich sind sie klein, Herr Gross!!!“
PS: paní administrátoři laskavě prominou za tento výkřik
– a budou-li mít přání přesunout ho do soukromé roviny, nechť mne neprodleně informují,
než byl bych rád, kdybych mohl zvědět, zda je vícero čtenářů rozhněváno…