Jedna poznámka snad ale nebude v tuto chvíli ještě přespříliš. Ukazuje se, že vstoupit do téže řeky není v naší kotlině na obtíž; byť lehce šílení, utonutí nám nehrozí. Ona šílenost je ostatně zajisté hraná; jsme totiž srozuměni, že jenom tak se budeme moci dobrat ke smýšlení těch, které jsme zvolili. Až přijde doba jejich obnažení, poplácáme se s výrazem chytré horákyně po zádech.
Je to poněkud krkolomná cesta, pravda. V těch lepších časech, které nás však po našem bloumání dozajista čekají, budeme na druhou stranu o dost starší a moudřejší. Možná, že si v ty chvíle budeme hlasitě připomínat, že těch pět či deset let čekání mělo právě proto smysl. Kdybychom si to však měli říkat ve stavu, který už bude šílený docela, bude docela vedlejší.
Protože ty lepší časy si za onen originální přístup k odpovědnosti docela jistě zasloužíme.