Ovšemže nevěděl. Odepsal, že sníh ještě v životě neviděl. Pobavila ho ale představa, že by byl průkopníkem sněžení ve vyprahlé zemi Sahelu. Načež jsem mu navrhl, aby vyměnil koně za velblouda. Maliský Martin na bílém velbloudu mi promptně odepsal, že by si ponechal koně, a ptal se, jak ona pověra vznikla. Načež jsem si uvědomil, že mimo svátkovou ročně obdobní příhodnost (tak jsem to také odůvodnil) jiné vysvětlení neměl. V duchu jsem zároveň sumíroval poslední roky a pokoušel se vybavit, zda mělo v našich krajinách rčení pravdu. Pokud sahá má paměť a sledování, pak na Martina nezačalo sněžit ani jednou. Daleko příhodnější by byla buď slovní spojení typu brzčejšího – Liběna na bílém koni či Hubert na bílém oři (pro tento rok) – nebo naopak opožděnci typu bělo-lichokopytníkových Otmarů a Mahulen. Martinové se netrefili nikdy. Buď vyjížděli s křížkem po vločkách nebo opomněli své druhy ve stájích a zkrystalovanou nadílku o několik dnů propásli. Martinovi do Mali jsem ovšem odepsal, jaká sláva a jaká čest v náš slavný den provází veškeré martinské společenství a jaká rivalita prostupuje rajónství mezi jmennými soukmenovci. Kde sněžím já, nesněž ty. Vločkové hranice. Sněhová víza. Bělostné vymezení.
Obrazovka na chvíli potemněla. Pak se z té tropicky suché dálky zjevil smajlík a za ním věta, kterou přepisuji v plném znění, neboť tak vyplyne na povrch její druhý smysl. Totiž ve chvíli, kdy si uvědomíte, z jakých končin doputovala: „Už aby sněžilo také u nás!“
Ve vší malichernosti jdu osedlat bílého vraníka – letos mám v plánu globálně podpořit klimatické změny a nasněžit v Mali. I přesto, že tím naruším velbloudí sektor Martina Tourého…
Na jedno téma
Další článek na téma „Martin na bílém koni“: Petr Behenský