Peníze, peníze, peníze
Je tomu pár měsíců, co přišla do školy nabídka map. Nežinýroval jsem se a zaškrtal v podstatě všechny, které jsme ve sbírce ještě neměli. Nadchnula mne obzvláště mapa Polska, okolní země probírám podrobněji a Polská mapa ve škole chyběla. Strhl se povyk, že na takové rozhazování škola nemá peníze a na co že polská mapa, když se ji tak jako tak věnuje jedna hodina. Omyl, mapy jsem prosadil- ale za cenu v podstatě řečeno potupného doprošování se.
Jiný příklad? Mám hotovu databázi fotografií ze všech zemí světa, stejně tak velkou většinu hodin bych mohl vést v PowerPointu. Jenže není kde promítat. Na projektor nejsou peníze… „Nejsou a nebudou,“ odbyto, skončeno, rozhodnuto. Tedy, abych mluvil pravdu, na škole je přenosný projektor, o který se dělíme čtyři podobně založení- takže ne vždy je možné projektor mít. Plus postupně přestávám mít chuť neustále roztahovat projektor, prodlužovačky atd. (ostatně v krátké přestávce se to na úkor hodiny nedá ani stihnout).
Vrchol všeho ovšem představuje naše barevná tiskárna, která nesmí tisknout barevně, protože škola nemá na tonery. A tak bych mohl pokračovat…
Výsledkem je horší výuka, než by mohla za pár mizerných (vůči všem našim dluhům, transportérům, Grippenům a pod.) peněz být. V konečném důsledku to přináší nejdříve nezájem, posléze apatii a v cíli mrhaní potenciálními talenty.
Jak jsem onehdá slyšel, nadprůměrných je ve společnosti statisticky nastejno s podprůměrnými, zatímco však podprůměrní průměru nedosáhnou nikdy, pro nadprůměrné je docela pohodlné si v průměru hovět. Takto ČR ztrácí, ani nechci odhadnout, stovky a tisíce talentů, jen protože nebylo na onu pověstnou mapu Polska…
Platy jsou taky peníze
Všeobecně se má za to, že vzhledem k prázdninám a jednadvacetihodinové pracovní době mají učitelé platu až až. Jak to tedy je?
Podle nařízení vlády 330/2003 dostane vysokoškolsky vzdělaný, začínající kantor hrubý plat 14 060 Kč, tedy 10 917 korun čistého (panečku, s tímto platem dostanete hypotéku jako hrom)!
Po náležitém platovém vzestupu a šestileté praxi se dostane na 16 790 Kč (12 826 Kč) a po celoživotním odevzdání se (32let praxe) učitelskému povolání dosáhne na kantorský Mt. Everest- 21 890 Kč ( 16 408 Kč).
Co se týká „vylepšení platu“ ve formě osobních ohodnocení, pak nejenom z vlastního příkladu, ale i z mnoha jiných vím, že buď nejsou poskytována, nebo v míře do tisíce korun. Dodávám, že ku příkladu pozice třídního je odměněna pěti sty korunami za měsíc (a opět z vlastní zkušenosti mohu připsat, že formální navýšení za nic to tedy opravdu není). Výsledek? Učitelé buď odcházejí, případně si nacházejí druhou práci. V prvním případě české školství opět zcela vědomě a trestuhodně pouští k vodě kvalitní učitele, v případě druhém rozmělňuje a sráží sebeúctu zůstavších.
K samotné všeobecnosti- nově máme přidělena jakási studijní volna, která však ředitelé interně mají zamítat. Takže prázdniny jsou dobou, kdy je povinnost vybrat si dovolenou a po zbytek roku je dovolená nežádoucí. Jednadvacet hodin nabobtnává o tzv. pohotovosti (neplacené), dozory na chodbách a v jídelnách (neplacené), přípravy písemek (neplacené), opravy písemek (jak jste to uhodli, že bych chtěl za vše zaplatit :-), či případně přípravy (závorku raději vynechávám, protože jistě souhlasíte, že je to zaplacené již v platovém výměru). Argument, že si stačí udělat přípravy jednou a pak už dojet až konce své pedagogické dráhy, je stejná hloupost, jako je to hloupost v jakékoli jiné lidské činnosti (že tak činí mnoho a mnoho kantorů je však smutnou samozřejmostí). Pokud má být výuka kvalitní, pak je potřeba ji neustále doplňovat- a to nejde bez vyčlenění času. V případě druhého zaměstnání na takovou činnost není čas a učitel pak spadne do předchozí závorky (je to zatraceně snazší). K opravám, osobně učím 180 studentských duší- a v případě, že rozdávám třikrát za pololetí test, žádá si oprava minimálně- počítejte se mnou… 180*3*3 (3 minuty oprava testu?! no budiž, jsem opravný master) = 1 620 minut = 27 hodin opravování. A co když je těch testů pět a oprava trvá pět minut, že…
Po to všem tedy stojí nově vystudovaný absolvent, který se vzdal zaměstnání pro studium (protože očekával, že větší vzdělání = lepší ohodnocení) a musí se pořádně nadechnout iluzemi, aby si nepřiznal, že se minul povoláním.
Výsledek
Ano, výsledkem jsou nářky- ale jsem si jist, že jsou především katastrofou pro tuhle malou zemi, která se mohla, a z neznámých důvodů nechce, vydat na finskou či irskou cestu a vydala se na scestí průměrnosti…
PS: A teď už cupujte 🙂