Reklama
 
Blog | Martin Rosocha

Bubny a Nigérie

Když mi bylo asi tak pět, přivezli si rodiče z Nigérie buben, o kterém mi táta prozradil, že je kouzelný a že umí mluvit… „Tenhle bubínek se jmenuje dundun a mluví jenom jorubsky,“ prozradil mi ještě.

Asi tušíte, že jsem se možná právě proto stal bubeníkem…

 

Reklama

 

V deseti jsem s kamarády založil skupinu tajných bubeníků. Scházeli jsme se u nás ve sklepě, bubnovali a spřádali plány na cestu do Nigérie…

 

 

Když mi bylo asi patnáct, zamiloval jsem si Led Zeppelin. Hodlal jsem oslovit Roberta Planta, že jsem objevil náhradu za Johna Bonhama. V tu dobu už jsem uměl obstojně jorubské dialekty a hodlal se odstěhovat do Nigérie…

 

 

Ve dvaceti jsem potkal Mikea Manginiho. Zeptal jsem se ho, jestli bychom si nemohli někdy spolu zabubnovat. Usmál se a odvětil, že to zvládne sám…

 

 

Když mi bylo pětadvacet, uřízli mi na ulici hlavu. Pokoušel jsem se útočníkům povědět něco o mluvících bubnech a mé cestě do Nigérie, nedali mi ale dost času…

 

-památce Lee Rigbyho-

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama