Reklama
 
Blog | Martin Rosocha

Poděkování zapálenému redaktorovi

S obvyklým zpožděním několika dnů jsem včera v sardelovském nářezu metrovních poblouznění a v čúrcích potu otevřel nacvičeným švihnutím druhou stranu aktuálního Respektu, abych nad medúzní kšticí šéfredaktora spatřil informaci o odchodu zapáleného redaktora, načež jsem noviny složil zpět do kabely a zíral němě v prázdnotě na tu tlačenici, která se kolébala v rytmu zatáček a přemýšlela, zda koupit či nikoli čerstvé jahody na konečné.

Pane Petráčku, Vaše příspěvky jsem pročítal vždy, byť by nezbýval v hučení přerychlé doby čas na cokoli jiného. Čišela z nich preciznost a nadhled vyšší než pouhá představa o každotýdenní povinnosti sepsání něčeho aby bylo: jako jistý druh potravy, sytící oči a hlavu toliko spokojeností a údivem, jak může být sepsáno takové kvantum informací do něčeho tak přehledného a plynulého. Bral mne vždy úžas nad záběrem, který skýtala Vaše slova vepsaná do zahraničních odstavců a sloupků mimochodem, načež jsem si zahrával s myšlenkou, že jste na této planetě již několik staletí a lépe tak chápete souvislosti a dokážete je tedy podat tak čiře. Snad jsem bláhový a stižen upjatou předpojatostí z upoceného hemžení hromadné dopravy, domnívám-li se, že by redakce redaktory jako Vy měla udržet v podstatě mimo cenové relace, neboť jsou nenahraditelní?!  

Pane Petráčku, děkuji Vám a připíjím na volnost, mlhavou představu důvodů Vašeho odchodu a na Vaši redaktorskou velikost!

Reklama